Ahoj,
jmenuju se Tom a jsem studentem programu „Regional and European Project Management“ na Ekonomické fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Tento program se od ostatních studií na EF liší hlavně v jeho celkovém pojetí. Jde totiž o spolupráci tří evropských univerzit, a to Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, německé Sächsischen Hoschschule Zwickau a francouzské Université Bretagne Sud v Lorientu.
Lorient
Právě na poslední zmiňované univerzitě celé studium začíná, tedy v bretaňském přístavním městě Lorient. Tady se poprvé studenti ze všech tří států vidí a seznámí, dozví se základní informace o celém studiu a stráví zde svůj první semestr. Studium v Lorientu je sice náročné časově, protože docházka je povinná, ale vždycky jsme si našli čas na večerní cider nebo víkendový výlet.
Co je ovšem v Bretani problém, je ubytování. Univerzita totiž nedisponuje žádnými kapacitami pro ubytování studentů, a tak je třeba najít si nějaké spolubydlení nebo apartmán v soukromí. Není na škodu začít s hledáním dříve, hlavně kvůli lokalitě a ceně. Nabídek je většinou dostatek, stačí si jen vybrat a co nejrychleji zarezervovat. Tento problém naštěstí v následujících dvou semestrech odpadá, protože obě další univerzity nabízejí ubytování na kolejích.
Zwickau
Další semestr začíná po více než dvouměsíční pauze v saském Zwickau. Tohle historické hornické městečko s krásným centrem se nachází hned za hranicemi s Českem a má dokonce přímé železniční spojení do Chebu. Západosaská univerzita má ve Zwickau dva kampusy, které jsou spojeny tramvajovou linkou, takže se z jednoho do druhého dostanete velice jednoduše.
Otevírá se zde super příležitost k cestování a poznávání Saska i dalších německých států a měst, jako například Bavorsko, Berlín, Drážďany, ale je možné cestovat i do Polska, nebo západních Čech.
České Budějovice
V Českých Budějovicích by chtěl žít každý, a tak se poslední semestr odehrává právě zde. Město v podhůří Šumavy, proslavené pivem, pikadorem a zelňákem je snad nejlepším možným zakončením studia tohoto programu. Velkou výhodou Jihočeské univerzity je přítomnost
pobočky Erasmus Student Network, kde se můžeš angažovat i ty! Tato organizace se stará o „Erasmáky“, organizuje pro ně výlety a pořádá různé sportovní i kulturní akce.
Stáž
Čtvrtý semestr slouží k odborné stáži a psaní diplomové práce. Stáž si každý student hledá sám a může být jak v Čechách, tak i v zahraničí, na což je možné obdržet grant z programu Erasmus+ (stejně jako na první dva semestry ve Francii a Německu). Spousta stáží je také nabízena přímo vyučujícími.
Přesun mezi univerzitami a Covid-19
Transport mezi jednotlivými univerzitami není nijak organizován a je na každém, jak si ho zařídí. Semestr v Bretani začíná přibližně v půlce září a končí před Vánoci. Druhý semestr, ve Zwickau, začíná až začátkem března a na koleje je možné se ubytovat dva týdny před začátkem výuky. Na přesun je tedy času dost a s domluvou ze strany kolejí žádný problém nebyl. Někteří spolužáci jeli domů trávit čas s rodinou, jiní zůstali v Lorientu a následně přijeli rovnou na kolej do Saska. Mezi druhým a třetím semestrem jsou opět dvouměsíční prázdniny. Je však možné si ubytování ve Zwickau prodloužit a podnikat více výletů až po ukončení všech zkoušek.
Je však potřeba obrnit se určitou dávkou trpělivosti kvůli administrativě. K formulářům ohledně Erasmu+ přibude ještě papírování ohledně dvou dalších univerzit a občas prostě něco nefunguje přesně tak, jak byste si představovali. Nicméně je nutno zmínit, že nakonec se vždycky vše vyřeší a všechny kontaktní osoby se vším rády a mile pomohou.
Co se týká Covidu, řekl bych, že jsme měli štěstí. Ve Francii jsme měli půl semestru prezenčně, následně byl v půlce semestru vyhlášen lockdown a výuka se konala online. Cesta domu byla naprosto bez problémů, na rozdíl od následné cesty do Zwickau, kdy jsme byli na hranicích kontrolováni, zda máme v pořádku testy a za jakým účelem do Německa jedeme. Většinu semestru pak bylo vše zavřeno a cestování omezeno, což se nakonec naštěstí rozvolnilo. V Čechách pak studium nebylo ovlivněno vůbec, snad kromě povinných respirátorů.
Jazyky
Již pro přihlášení se na program je potřeba mít dobrou znalost francouzštiny a angličtiny. Celý francouzský semestr probíhá ve francouzštině. V Německu je vyučováno jak ve francouzštině, tak v angličtině, a v Českých Budějovicích jen v angličtině. Němčinu jsme se my Češi začali učit až během francouzského semestru a věřím, že jsme se za ty tři semestry posunuli o pořádný kus dopředu.
Také je potřeba počítat s tím, že studenti tohoto programu jsou ze tří zemí a je potřeba spolu komunikovat. V naší generaci byla hlavním komunikačním jazykem francouzština, ale výjimkou nebyla ani angličtina, případně němčina.
Rozvoji jazykových kompetencí nepomáhá jen samotná výuka, ale samozřejmě také život v cílových zemích. Z mého pohledu asi úplně nejvíce pomáhá každodenní komunikace se spolužáky, protože spolu trávíme každou volnou chvíli. Nejenže jsem se naučil nová slovíčka, fráze nebo konstrukce, ale zároveň jsem získal zcela jiné pohledy na určité problematiky a kulturní (i když nijak zásadní) rozdíly.
Kontakty a spolužáci
Ve Francii nám většinu předmětů přednášeli lidé, kteří mají s vyučovanými předměty přímou zkušenost a mnoho let praxe. Například na komunikaci, lobbying nebo další. Hned od první chvíle bylo zřejmé, že tito lidé vědí, o čem mluví, a že mají bohaté zkušenosti.
Během druhého semestru v Německu jsme v rámci předmětů uskutečnili celkem velké množství rozhovorů s lidmi, kteří se věnují evropským projektům, řízení firem či překladatelství. Během českého semestru nám opět přednášeli odborníci, kteří se daným problematikám, například rurální sociologii, regionálnímu managementu nebo udržitelnému rozvoji, věnují mnoho let. Nejvíce profesních kontaktů ale samozřejmě získáváme především během stáží (o tom později ).
Co se týká naší třídy, bylo nás 12 (z toho 2 Němky, 4 Češi a 6 Francouzů). Ovšem dozvěděli jsme se, že toto rozložení není moc obvyklé a že mnoho dalších studentů tento program odmítlo ze strachu, co se bude dít během pandemie. Nicméně jsme se během všech tří semestrů seznámili nejen s dalšími studenty, ale také se studenty z dřívějších ročníků našeho programu. Troufnu si tvrdit, že spolu všichni dobře vycházíme a společné výlety či párty jsme pořádali až do posledních dní. Navíc se nám podařilo uspořádat první společnou akci Alumni a tím ještě více stmelit nejen naši, ale i všechny ostatní ročníky programu Regional and European Project Managment, a tím i získat potenciální kontakty po celé Evropě.